Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Texture of Artistic Research: A Self-Reflexive Practice Theory of Art as Education
Edwards, Cornelia Helena ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Herzog, Jerneja (oponent) ; Duh, Matjaž (oponent)
In Czech Tato studie zkoumá transformační potenciál uměleckého výzkumu, když je aplikován učícím se umělcem ve vzdělávacím prostředí. Jak můžeme porozumět metodologii uměleckého výzkumu aplikované učícím se umělcem ve třídě střední školy? Studie sleduje její původ od bakalářského studia přes magisterské až po doktorské studium. Investigace její implementaci do kurikula designu s cílem vytvořit nové poznatky pro učícího se umělce a studenty. Cílem studie je propojit umělecký výzkum a pedagogiku, čerpajíc z oblastí sociologie, fenomenologie a teorie vzdělávání. Použitou metodologií je Umělecký akční výzkum ve spojení s modelem Výzkumu v didaktice k analýze tří případových studií. Výsledky zdůrazňují obohacení vzdělávacích zkušeností prostřednictvím uměleckého výzkumu, podporují reflexivní přístup učících se umělců a obhajují výzkumný přístup ve vzdělávání.
Model
Hládeková, Katarína ; Mazanec, Martin (oponent) ; Zahoranský, Dušan (oponent) ; Fajnor, Richard (vedoucí práce)
The dissertation thesis studies the extension of the context of the term model as a means of interpretation for Czech and Slovak post-conceptual works of art. Based on result of a historical excursion into the history of painting, sculpture and architecture, the thesis offers a new typology of a model which is exemplified on particular work of art of Czech and Slovak post-conceptual era in the first two decades of the 21st century. The historical part of the thesis concludes the following: model in the art is an emancipated form originating from different academic as well as layman discourse; emancipated model has a methaphorical layer and thus it reflects wide historical, cultural and social relations. The categories proposed include: a linear model, a physical model, a cognitive model and an immersive model. The linear model encompases the sketch themes and so-called visualization metaphors (graphs, charts, schemes, etc) and originates as a reaction to information saturation and complicated networks. The physical model is a form to architecture and hobby modelling, it is characterised by a simple, „sketchy“ structure reacting to social themes and individual and collective memory. The cognitive model points to the cognitive turn of the society, it evaluates the materialisation of mental space and explains the emancipated model as an open category. Finally, the immersive model interprets the medium of exhibition as a model form which is articulated by and artisitic manifesto or an architectural interference. Another form of immersion that is being discussed in the chapter about immersive models, is a photographic or 3 D computer illusion as a reaction to society‘s virtualisation. Simultaneously to theoretical-historical research, an artistic research was taking place which became the basis for the creation of different categories and typologies of model. Each proposed category thus includes a so-called author‘s note reflecting the practical part of the dissertation thesis.
Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi
Bačíková, Alžběta ; PhDr. BcA. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Disertační práce se zastřešujícím názvem Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi se zaměřuje na praktický a teoretický průzkum dokumentárních přístupů ve videích a filmech a na poli umění. Všímá si především sebereflexivních strategií vyvolaných kritickým postojem vůči médiu a nedůvěrou v jeho schopnost zprostředkovat skutečnost či pravdu. Pokusy o zprostředkování skutečnosti audiovizuálními prostředky jsou doprovázeny reflexí způsobu, jak k tomu dochází. Práce si všímá rovněž nejistého vztahu dokumentu a pravdy, jak byl v umění artikulován umělkyní a teoretičkou Hito Steyerl. Zkoumaná díla jsou časově vymezena zejména obdobím od počátku nultých let, kdy začala intenzivní reflexe takzvaného dokumentárního obratu, a současností. Výběr příkladů je silně ovlivněn lokální studií izraelského umění ve Videoarchivu CCA v Tel Avivu. Studie videí a filmů, v nichž rezonují témata konfliktu, násilí a traumatu, předurčilo tematické okruhy pro analýzu dokumentárních metod autorů z odlišných kontextů. Ve vybraných dílech si všímám zejména různých podob zcizení a sebereflexivních postupů, jimiž autoři upozorňují na konstruovanost díla nebo na vlastní postupy práce s audiovizuálním materiálem. Jsou stanoveny opakující se formální principy, které dokazují znejistění vztahu dokumentárních formátů a skutečnosti: inscenování reálných událostí nebo záměrné odhalování produkčního aparátu či pozice autora v rámci produkce díla. U popsaných tendencí dochází také k přehodnocení observačních dokumentárních strategií jako zdánlivého protikladu k sebereflexivním formám. Teoretické výstupy jsou doprovázeny autorčinými vlastními uměleckými projekty soustředěnými hlavně na formát dokumentárního portrétu a jeho formální (de)konstrukci. S formálními principy analyzovanými na teoretické rovině je průběžně experimentováno v autorských videích.
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
We all Know That, Don´t We?: Situating Scholarly Knowledge about the Czech 'Folklore Movement'
Zdrálek, Vít
The text is a reflexive contemplation of the ‘common sense’ in Czech music folkloristics/ethnology from the point of view of the Czech ethnomusicologist whose personal as well as research experience has, significantly in this context, been formed outside the Czech folklore and folkloristics/ethnology practices and discourses. Partly based on reflexive ethnographic observations of the ongoing research project ‘Weight and Weightlessness of Folklore: The Folklore Movement of the Second Half of the 20th Century in the Czech Lands’ (2017-2019) hosted by the Ethnological Institute, Czech Academy of Sciences, partly based on autoethnographic self-inspections of the author’s experience of the ‘alien affect’ towards the dominant Czech folklore discourse in the Czech-German ‘borderlands’ of the 1980s and the 1990s, and partly discussing the post-1989 folkloristics/ethnology versus anthropology debate and the less pronounced, but no less acute music folkloristics/ethnology versus ethnomusicology debate in the Czech Republic, the text formulates what it hopes to be the key questions for understanding the positionality of Czech music folkloristics/ethnological knowledge and creates an intellectual space for self-reflexive disciplinary discussion which it sees as critical for the future of the Czech music folkloristics/ethnological research.
Preface
Stavělová, Daniela ; Buckland, Jill Theresa
The preface introduces into the topic of the edited volume that brought together ethnochoreologists, anthropologists of dance, ethnomusicologists, folk music scholars and educators, oral historians and anthropologists, some indeed combining these disciplinary fields. It explains the different statements and perspectives used in the collection by the authors investigating folklore revival movement and opens the door for further critical examination of the power of such cultural practices, their political salience, whether at national, institutional or individual levels, and their deep-seated impact on people who have encountered and evaluated folk revivalism in their lives.
Model
Hládeková, Katarína ; Mazanec, Martin (oponent) ; Zahoranský, Dušan (oponent) ; Fajnor, Richard (vedoucí práce)
The dissertation thesis studies the extension of the context of the term model as a means of interpretation for Czech and Slovak post-conceptual works of art. Based on result of a historical excursion into the history of painting, sculpture and architecture, the thesis offers a new typology of a model which is exemplified on particular work of art of Czech and Slovak post-conceptual era in the first two decades of the 21st century. The historical part of the thesis concludes the following: model in the art is an emancipated form originating from different academic as well as layman discourse; emancipated model has a methaphorical layer and thus it reflects wide historical, cultural and social relations. The categories proposed include: a linear model, a physical model, a cognitive model and an immersive model. The linear model encompases the sketch themes and so-called visualization metaphors (graphs, charts, schemes, etc) and originates as a reaction to information saturation and complicated networks. The physical model is a form to architecture and hobby modelling, it is characterised by a simple, „sketchy“ structure reacting to social themes and individual and collective memory. The cognitive model points to the cognitive turn of the society, it evaluates the materialisation of mental space and explains the emancipated model as an open category. Finally, the immersive model interprets the medium of exhibition as a model form which is articulated by and artisitic manifesto or an architectural interference. Another form of immersion that is being discussed in the chapter about immersive models, is a photographic or 3 D computer illusion as a reaction to society‘s virtualisation. Simultaneously to theoretical-historical research, an artistic research was taking place which became the basis for the creation of different categories and typologies of model. Each proposed category thus includes a so-called author‘s note reflecting the practical part of the dissertation thesis.
Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi
Bačíková, Alžběta ; PhDr. BcA. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Disertační práce se zastřešujícím názvem Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi se zaměřuje na praktický a teoretický průzkum dokumentárních přístupů ve videích a filmech a na poli umění. Všímá si především sebereflexivních strategií vyvolaných kritickým postojem vůči médiu a nedůvěrou v jeho schopnost zprostředkovat skutečnost či pravdu. Pokusy o zprostředkování skutečnosti audiovizuálními prostředky jsou doprovázeny reflexí způsobu, jak k tomu dochází. Práce si všímá rovněž nejistého vztahu dokumentu a pravdy, jak byl v umění artikulován umělkyní a teoretičkou Hito Steyerl. Zkoumaná díla jsou časově vymezena zejména obdobím od počátku nultých let, kdy začala intenzivní reflexe takzvaného dokumentárního obratu, a současností. Výběr příkladů je silně ovlivněn lokální studií izraelského umění ve Videoarchivu CCA v Tel Avivu. Studie videí a filmů, v nichž rezonují témata konfliktu, násilí a traumatu, předurčilo tematické okruhy pro analýzu dokumentárních metod autorů z odlišných kontextů. Ve vybraných dílech si všímám zejména různých podob zcizení a sebereflexivních postupů, jimiž autoři upozorňují na konstruovanost díla nebo na vlastní postupy práce s audiovizuálním materiálem. Jsou stanoveny opakující se formální principy, které dokazují znejistění vztahu dokumentárních formátů a skutečnosti: inscenování reálných událostí nebo záměrné odhalování produkčního aparátu či pozice autora v rámci produkce díla. U popsaných tendencí dochází také k přehodnocení observačních dokumentárních strategií jako zdánlivého protikladu k sebereflexivním formám. Teoretické výstupy jsou doprovázeny autorčinými vlastními uměleckými projekty soustředěnými hlavně na formát dokumentárního portrétu a jeho formální (de)konstrukci. S formálními principy analyzovanými na teoretické rovině je průběžně experimentováno v autorských videích.
Interpretace románu Spas Ivana Matouška
Malá, Lucie ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o románu Spas Ivana Matouška vydaném roku 2001. Po popisu kompozice a času vyprávění následuje charakteristika ironického sebevědomého vypravěče a jeho vztahu k fiktivnímu světu a hlavní postavě. Interpretace využívá některých podnětů z teoretické práce o ironii Vladimira Jankélévitche a porovnává jeho pojetí ironie s pracemi Paula de Mana. Výklad se také opírá o teorii sebereflexivity a metafikce Lindy Hutcheonové a koncept mise en abyme.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.